Moje dlouholetá kamarádka, říkejme jí třeba Dáša, se až na prahu padesátky rozhodla zachránit si život. Nebo minimálně podstatnou část příjemně prožitého života.
Nikdy nebyla úplně hubená, ale posledních 20 let byla už těžce obézní. Vypadalo to, že jí to zase tak velké starosti nedělá, nebo alespoň se to snažila i sama před sebou skrývat. Vypadalo to, že návštěvy lékařů bere jako normální věc, a byla za ně skoro i ráda. Když prý tolik přispívá do systému, tak si to alespoň vybere ve službách…no, snad to byl vtip.
Je jasné, že měla pro sebe tu klasickou výmluvu, že to má v genech. Její štěstí ale aspoň bylo, že se přes svou váhu ráda hýbe a sportuje.
Jenže obezitu téměř vždy začnou doprovázet přidružené zdravotní potíže – ať už je to vysoký tlak, cukrovka, nebo rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění jako zvýšená hladina triglyceridů a cholesterolu v krvi. Když je těchto projevů tři a více, je už diagnostikován metabolický syndrom a situace je více než vážná.
Když jsem se před lety vzdělávala v oboru výživového poradenství, musím říct, že jsem měla opět šťastnou ruku na výběr vzdělávacího zařízení, protože mezi vyučujícími byl i lékař, který se věnuje komplexnímu zdraví a tato témata jsme mohli probírat z mnoha úhlů.
Ale zpátky k Dáše, když u ní konečně zafungoval reflex pro přežití a rozhodla se s obezitou skoncovat, myslela to opravdu vážně. To je její velké štěstí, že když se totiž pro něco rozhodne, většinou to do konce dotáhne.
Zapracovala na svém přístupu, na své motivaci a disciplíně a už předtím, než za nějakou dobu shodila 18 kilo, mohla vyhodit prášky na vysoký krevní tlak. Tak „jednoduché“ to zatím bylo. Je to velká podpora, když přijdou tyhle průkazné důkazy, že se tělo uzdravuje.
A ne, není to jednoduché a není to rychlé. Jde o to, zaměřit se na proces, ani tak ne na ten cíl, ale prostě den za dnem být v tom a ten dobrý pocit se přidá.
Naše tělo dělá, co mu říká hlava, tak je dobré se zaměřit nejdřív na to, co v ní máme a co nás ovlivňuje. A co můžeme změnit, a někdy nás to štve a nechápeme to. Ale nakonec dojdeme k tomu, co je pro nás nejlepší.
Foto: Pixabay
