Na prahu léta se většinou cítíme lehčí, energičtější a celkově spokojenější. Není to jen tím, že máme víc možností trávit dny venku – důvodů je mnohem více a souvisí s biologickými i hormonálními procesy v našem těle.
Jedním z hlavních faktorů pro to, abychom se cítili dobře, je vliv slunečního světla na naši náladu. Sluneční záření stimuluje produkci serotoninu, hormonu štěstí, a to vede k lepšímu duševnímu rozpoložení. Zároveň pomáhá regulovat cirkadiánní rytmy, takže náš spánek je kvalitnější a cítíme se vyrovnanější.
Dalším pozitivním efektem je přirozené posílení imunitního systému. Výzkumy ukazují, že naše obranyschopnost funguje v letních měsících efektivněji. To může vysvětlovat, proč jsou některá onemocnění, například srdeční choroby nebo revmatoidní artritida, horší v zimě, zatímco v létě se lidé obecně cítí zdravější.
Nezanedbatelnou roli hraje také fakt, že v létě přirozeně trávíme více času na čerstvém vzduchu, chodíme na procházky, plaveme nebo jezdíme na kole. A právě pohyb přispívá k lepšímu okysličení organismu, zlepšuje náladu a podporuje celkovou vitalitu.
Kombinace slunce, pohybu a zdravější stravy, která je v létě obvykle lehčí a bohatší na čerstvé ovoce a zeleninu, vytváří ideální podmínky pro větší rovnováhu těla i mysli.
Mýtus zvaný vitamín D
Slunce ale není jen zdrojem světla a tepla, ale také klíčovým faktorem pro produkci vitamínu D v našem těle. A ten je zásadní pro zdraví kostí, imunitního systému i hormonální rovnováhy.
Pravdou je, že vitamín D není klasický vitamín, ale spíše hormon, který si naše tělo umí samo syntetizovat ze slunečního záření. Doporučuje se strávit venku denně okolo 15–20 minut bez opalovacího krému, pokud to dovoluje typ pleti.
Přední britský epidemiolog Prof. Tim Spector, ale tvrdí, že jeho význam může být v mnoha ohledech přeceňován a případná suplementace nemusí přinášet očekávané benefity. Mnoho studií naznačuje, že obavy z masového nedostatku vitamínu D mohou být přehnané. Ačkoli těžký deficit může vést k problémům s kostmi (například křivici nebo osteomalacii), v západních zemích jsou tyto případy vzácné. Často citované statistiky, že 30–50 % populace trpí nedostatkem, vycházejí z nepřesných měření.
Navzdory masivní propagaci doplňků stravy se ukazuje, že suplementace vitamínu D nemá jednoznačně prokázané benefity. Velké klinické studie, jako VITAL trial, nepotvrdily výrazné snížení rizika zlomenin či zlepšení celkového zdraví při dlouhodobém užívání vitamínových doplňků.
Navíc existuje riziko předávkování, protože vitamín D je rozpustný v tucích a tělo si ho ukládá. Nadměrné množství může vést k toxickým účinkům, jako jsou problémy s nervovou soustavou nebo dokonce vyšší riziko zlomenin.
Kdo by ale měl suplementaci zvážit?
Doplňky mají smysl hlavně pro specifické skupiny, jako jsou starší lidé v pečovatelských domech, lidé s omezeným přístupem ke slunci nebo s určitými chronickými onemocněními (např. Crohnova choroba).
Nejlepší strategie? Přirozený přístup
Místo spoléhání se na tablety je lepší zaměřit se na přirozené způsoby podpory zdraví. Pobyt venku, pestrá strava obsahující tučné ryby, vejce, houby nebo mléčné výrobky a celkově vyvážený životní styl jsou tím, co má skutečný přínos pro naši vitalitu.
Psáno pro časopis JÓGA DNES 3/25
